top of page

    Z grafu níže lze vidět, že vývoj přirozeného přírůstku ve sledovaném období je proměnlivý. V letech 2001−2003, 2005−2006 a 2012−2013 byl přirozený přírůstek záporný. Nejhorší situace nastala v roce 2002, kdy jeho hodnota klesla na −89 osob (což mělo za následek pokles počtu obyvatel v daném roce). V ostatních letech byl přirozený přírůstek kladný. Tento pozitivní vývoj souvisí se sekundárním populačním růstem, způsobeným vysokou porodností početně silných ročníků ze 70. let. Na území mikroregionu dosáhl přirozený přírůstek svého maxima v roce 2010, kdy se narodilo o 108 osob více, než zemřelo.

    Migrační vývoj obyvatelstva mikroregionu je po celé sledované období kladný – v každém roce se do území přistěhovalo více osob, než se z něj vystěhovalo. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2010, kdy migrační přírůstek činil 181 osob, naopak nejmenší v roce 2002, a to pouze 11 osob. Migrační pohyb obyvatel na Hustopečsku je ovlivněn celorepublikovými trendy, kdy se v průběhu 90. let stala migračně nejatraktivnější sídla do 5 000 obyvatel, a naopak větší a postupně i malá města se stala migračně ztrátovými. V případě Hustopečska hraje významnou roli také dobrá dostupnost velkých měst, především Brna a Břeclavi, takže se území částečně stává suburbánním zázemím těchto měst.

    Jediným rokem, kdy došlo k celkovému úbytku obyvatelstva, byl rok 2002 − v mikroregionu se snížil počet o 78 osob. Zbývající roky byl celkový přírůstek kladný, což má za následek již zmiňované zvyšování počtu obyvatelstva v území.

Graf: Vývoj jednotlivých přírůstků v letech 2001−2013

POHYB OBYVATELSTVA

     Z předchozího grafu vyplývá, že v posledních letech dochází v mikroregionu Hustopečsko k mírnému růstu počtu obyvatel. Pro zjištění skutečné příčiny takového vývoje, je třeba vývoj počtu obyvatel analyzovat rozdělením do dvou složek – přirozeného a migračního růstu, resp. poklesu.

bottom of page