top of page

I'm a title. Click here to edit me

 

I'm a paragraph. Click here to add your own text and edit me. It’s easy. Just click “Edit Text” or double click me to add your own content and make changes to the font. Feel free to drag and drop me anywhere you like on your page. I’m a great place for you to tell a story and let your users know a little more about you.

This is a great space to write long text about your company and your services. You can use this space to go into a little more detail about your company. Talk about your team and what services you provide. Tell your visitors the story of how you came up with the idea for your business and what makes you different from your competitors. Make your company stand out and show your visitors who you are.

 

At Wix we’re passionate about making templates that allow you to build fabulous websites and it’s all thanks to the support and feedback from users like you! Keep up to date with New Releases and what’s Coming Soon in Wixellaneous in Support. Feel free to tell us what you think and give us feedback in the Wix Forum. If you’d like to benefit from a professional designer’s touch, head to the Wix Arena and connect with one of our Wix Pro designers. Or if you need more help you can simply type your questions into the Support Forum and get instant answers. To keep up to date with everything Wix, including tips and things we think are cool, just head to the Wix Blog!

BIOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA

     Skoro celé zkoumané území spadá do 4.3 Hustopečského bioregionu, pouze okrajovými částmi sem zasahují bioregiony 3.1 Ždánicko-litenčický* a 4.5 Dyjsko-moravský.**

     Hustopečský bioregion je charakteristický mísením prvků panonských (převážně mimo les) a karpatských (převážně v lese). Jeho biotu je možno řadit do 2. buko-dubového, na jižních svazích pak do 1. dubového vegetačního stupně. Potenciální vegetace náleží do dubohabrových hájů s ostrovy teplomilných a šípákových doubrav. V bioregionu má mezní výskyt řada jihovýchodních migrantů, šíření stepní fauny však stále pokračuje. V současnosti je zde bohaté zastoupení teplomilných doubrav a dubohabřin, vzácnější jsou kulturní bory. Komplexy lesní vegetace jsou ostrůvkovité, nespojité, v některých částech je stromová vegetace přítomna pouze v podobě akátin. Převažují rozsáhlé zemědělské kultury (pole, sady, vinice), početné jsou i fragmenty stepních lad, místy i s katránem; v posledních desetiletích navíc bylo mnoho svahů terasováno. Právě zde leží centrum výskytu většiny typických suchomilných panonských společenstev v České republice.

     Prakticky celý bioregion leží v Panonském termofytiku, ve výškovém vegetačním stupni kolinním a jeho flóra a vegetace je velmi pestrá. Ve skladbě flóry jsou zastoupeny četné teplomilné druhy, mezi nimi je přítomna celá řada mezních prvků. Jedná se o druhy submediteránní, např. dub pýřitý (Quercus pubescens), třemdava bílá (Dictamnus albus) a koulenka vyšší (Globularia punctata), ponticko-jihosibiřské, např. pelyněk pontický (Artemisia pontica), katrán tatarský (Crambe tataria), kosatec nízký (Iris pumila) a kozinec rakouský (Astragalus austriacus) a dokonce orientálně-turánské, zastoupené např. bytelem rozprostřeným (Kochia prostrata). Do lesní flóry pronikají druhy alpsko-karpatských podhůří, jako dymnivka plná (Corydalis solida), oměj vlčí (Aconitum vulparia), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides). Zřídka sem zasahují karpatské druhy, reprezentované hvězdnatcem čemeřicovým (Hacquetia epipactis), velmi ojediněle i hercynské – vzácně se vyskytuje jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis) aj.

     Řešené území kromě zanedbatelné části na jihovýchodě leží v severopanonské podprovincii, což určuje také složení jeho bohaté a pozoruhodné fauny, patrně nejzajímavější na celém území České republiky. Velmi bohatá je především entomofauna, nejtypičtějšími zástupci jsou kobylka sága (Saga pedo), modrásek Polyommatus damon, srpice Bitaccus hageni, žluťásek tolicový (Colias erate), masařka balkánská (Liopygia crassipalpis), pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena) a avifauna, mezi jejíž zástupce patří např. zrzohlávka rudozubá (Netta rufina), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), břehule říční (Riparia riparia), ťuhýk menší (Lanius minor); u Věstonické nádrže hnízdí např. racek černohlavý (Larus melanocephalus), rybák obecný (Sterna hirundo) a zimuje zde orel mořský (Haliaetus albicilla). Z dalších významných živočišných druhů se objevuje ježek východní (Erinaceus concolor), myšice malooká (Apodemus microps), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), ještěrka zelená (Lacerta viridis), skokan štíhlý (Rana dalmatina), páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis), keřnatka vrásčitá (Euomphalia strigella), žitovka obilná (Granaria frumentum) aj.

     Nejpozoruhodnějším jevem je v posledních letech pozorovaný výskyt a šíření některých, v dřívějších desetiletích velmi vzácných, teplomilných jižních druhů živočichů. Mikroregion Hustopečsko se tak stal „domovinou“ zejména ojedinělých druhů hmyzu, jako jsou drvodělka fialová (Xylocopa violacea), kudlanka nábožná (Mantis religiosa), tesařík řebříčkový (Rhagium bifasciatum) či zlatohlávek tečkovaný (Oxythyrea funesta). Překvapením a soudobou raritou města Velké Pavlovice se stal návrat vlhy pestré (Merops apiaster).

Obr.: Mapa biogeografických regionů

*Jedná se o severovýchodní „část“ mikroregionu – celé k. ú. obce Velké Hostěrádky a okrajové části k. ú. obcí Borkovany a Klobouky u Brna. Hlavní složkou vegetační mozaiky Ždánicko-litenčického bioregionu jsou ostřicové dubohabřiny, zatímco teplomilnější typy lesní vegetace (teplomilné šípákové doubravy a prvosenkové dubohabřiny) tvoří nanejvýš nevelké ostrůvky. Nejtypičtější vegetací jsou bučiny, které však na Hustopečsko už nezasahují. Ostrůvkovitě zde najdeme i teplomilné trávníky.

**Dyjsko-moravský bioregion zasahuje pouze okrajově do k. ú. obcí Velké Němčice, Uherčice, Pouzdřany, Strachotín a nepatrně také do Šakvic a Zaječí. Hovoříme tedy o severozápadním a jihozápadním okraji mikroregionu. V Dyjsko-moravském bioregionu je vyvinuta mozaika panonských lužních lesů, zaplavovaných luk a mokřadních stanovišť.

Obr.: Vlha pestrá

Obr.: Drvodělka fialová

Obr.: Zlatohlávek tečkovaný

Obr.: Kudlanka nábožná

Obr.: Dymnivka plná

Obr.: Katrán tatarský

Obr.: Bioregiony zasahující do mikroregionu Hustopečsko

Tab.: Hierarchie biogeografického členění zájmového území

bottom of page