HISTORIE VINAŘSTVÍ
Patrně první písemná zmínka o vinařství na tomto území je z roku 1240, kdy daroval brněnský měšťan vinici v Hustopečích herburgskému klášteru v Brně. Další zmínka obdobného data a zaměření je z r. 1252 – tehdy Boček z Obřan obdaroval žďárský klášter třetinou výnosů z vinic z Pouzdřan, Zaječí a Pavlovic.
Už ve středověku tak Hustopeče prosluly svou vinařskou kulturou, která se zde rozvinula s příchodem německých kolonistů ve 13. st., a spolu se Znojmem a Mikulovem platily za nejvýznamnější vinařská centra jižní Moravy. Tuto skutečnost potvrzuje i fakt, že horenský soud, proti jehož rozhodnutí neexistovalo odvolání, působil právě v Hustopečích. V té době patřilo vinařství na celém Hustopečsku k nejvýnosnějším hospodářským oborům – pro dobrou kvalitu zakupovali vinohrady i přespolní, zejména brněnští měšťané a kláštery. Třicetiletá válka ale znamenala pro zdejší vinice tragédii − místy klesly výměry vinohradů na pouhou desetinu výměr předešlých. Původní stav byl obnoven až v polovině 18. st., kdy se dokonce Hustopeče staly výměrou vinic největší obcí Moravy; toto prvenství trvalo do r. 1900. Poté vinařství upadá v důsledku nových plísňových onemocnění a přemnožení škůdců, což zničilo téměř všechny vinohrady. Po 1. a 2. sv. válce dochází k obnově výsadby vinic a hustopečské vinařství tak nabývá opět na významu.
Historii vinařství dokládají v obcích mimo jiné i prastaré dlouhé a hluboké vinné sklepy (roztroušené po vesnicích nebo tvořící celistvé lokality), staré lisovny, dřevěné lisy a sudy s letopočty, nápisy i ručními ozdobami. Motivy hroznů, vinných keřů či vinařských nástrojů nechybí ani na obecních/městských pečetích a znacích.
Obr.: Historický lis na víno, Hustopeče
Obr.: Historická pečeť Hustopečí z roku 1322
Obr.: Stálá vinařská expozice města Hustopeče