HISTORICKÝ VÝVOJ
Území dnešního mikroregionu Hustopečsko patří k oblastem nejstaršího osídlení, což dokladuje množství archeologických nálezů již z období paleolitu, mezolitu či neolitu. Další nálezy dokládají pobyt člověka v těchto místech v době bronzové, halštatské, laténské, v době římské a z doby stěhování národů. Z národnostního hlediska jsou důležité také nálezy z dob osídlení Slovany – např. nález pohřebiště z 9. st. na katastrech obcí Boleradice a Morkůvky a nález hradiště na Petrově louce u Strachotína; vedle tohoto hradiště bylo nalezeno i rozsáhlé velkomoravské pohřebiště z 11.−12. st. (Nekuda, 1969; Kordiovský, Danihelka, 1999). V tomto období nacházíme také první písemné zprávy o existenci některých „obcí“, např. Boleradice, Nikolčice a Strachotín. První písemné zmínky o obcích však většinou pocházejí z 13. a první poloviny 14. st.
13. století znamená pro Hustopečsko dobu hospodářského rozvoje a to především díky příhodným podmínkám pro zemědělství − to bylo základem ekonomiky středověkých států. V té době také na zdejší území přicházejí němečtí kolonisté přinášející nové technologie, ale také pokrokovější právní normy, které záhy přejímalo i domácí prostředí. Středověká ekonomika si vynutila rovněž vznik tzv. městeček (např. Klobouky či Strachotín), která od panovníka nebo od vrchnosti získala oproti vesnicím výsady konání trhů. Tato městečka byla v podstatě předchůdcem pozdějších měst (soustřeďoval se zde obchod s řemeslnou výrobou). Samotné centrum mikroregionu – Hustopeče, byly na město povýšeny až v roce 1572 císařem Maxmiliánem II. Toto povýšení si vymohly díky bohatství, jež získávaly z rozsáhlých vinic a poplatků za prodávaný dobytek, neboť ležely na tzv. Uherské cestě, po níž byl hnán dobytek z Uher na západ. Tato strategická poloha a zdejší trhy učinily z Hustopečí obchodní centrum celého regionu (Brichtová, 1996; Kordiovský, Danihelka, 1999).
V 16. st. se tu usazují novokřtěnci (též habáni), kteří byli důležitým hospodářským „činitelem“ v zemědělství (hlavně vinařství) i v řemesle (zvláště hrnčířství, kovářství). Jedním ze středisek habánů se stalo město Hustopeče, i když své domy měli také v Bořeticích, v Kobylí, v Kurdějově nebo v Pouzdřanech. V letech 1599 až 1848 patřily Hustopeče rodu Lichtenštejnů a poté se staly sídlem politického a soudního okresu. V té době vznikla v Hustopečích také nevelká židovská komunita (Nekuda, 1969).
Hustopečský okres byl ve 2. pol. 19. st. zemědělskou oblastí s vyspělou zemědělskou výrobou a jen menší část obyvatel se věnovala řemeslu a obchodu. Hlavní železniční tratí byla od r. 1839 Severní dráha (Břeclav – Brno), která procházela územím od JV k SZ. Lokální dráha spojující Hustopeče s touto hlavní tratí byla dostavěna r. 1894 (dnes pobočka Šakvice – Hustopeče). Zemědělský ráz si okres udržoval i ve 20. st., významné bylo pěstování zeleniny a ovocnářství, především však vinařství, specifikem pak pěstování a zpracování lékořice. Důležitým kulturním a školským střediskem okresu byly přirozeně Hustopeče. Po r. 1948 dochází k rozvoji průmyslu – z potravinářského vynikaly především cukrovary, nejvíce drobných živností bylo v oděvním a obuvnickém, stavebním a kamenickém průmyslu (Bartoš, Schulz, Trapl, 1984). V době nacistické okupace byla také část okresu součástí německé říše, po skončení 2. sv. války byl však soudní a politický okres Hustopeče obnoven a při reorganizaci státní správy Československa v r. 1960 došlo k jeho připojení k okresu Břeclav. V letech 1975−1988 dochází k vodohospodářským úpravám – výstavbě vodního díla Nové Mlýny. V r. 2003 byly Hustopeče pověřeny funkcí obce s rozšířenou působností, což jim navrací původní postavení správního a administrativního centra regionu. [28]
Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Hustopečsko byl založen 29. 8. 2001. K 1. 1. 2006 došlo ke sloučení mikroregionu Kloboucko s mikroregionem Hustopečsko. K původním 21 obcím mikroregionu Hustopečsko tak přibylo osm dalších (čtyři obce mikroregionu Kloboucko již byly současně i členy mikroregionu Hustopečsko) a vznikl nově svazek s 29 členy. Tento subjekt nese nadále název Mikroregion Hustopečsko, jeho sídlem jsou Hustopeče, Dukelské nám. 2.; jeho cílem je regionální rozvoj obecně, cestovní ruch a životní prostředí. [16]
HISTORICKÝ VÝVOJ
Území dnešního mikroregionu Hustopečsko patří k oblastem nejstaršího osídlení, což dokladuje množství archeologických nálezů již z období paleolitu, mezolitu či neolitu. Další nálezy dokládají pobyt člověka v těchto místech v době bronzové, halštatské, laténské, v době římské a z doby stěhování národů. Z národnostního hlediska jsou důležité také nálezy z dob osídlení Slovany – např. nález pohřebiště z 9. st. na katastrech obcí Boleradice a Morkůvky a nález hradiště na Petrově louce u Strachotína; vedle tohoto hradiště bylo nalezeno i rozsáhlé velkomoravské pohřebiště z 11.−12. st. V tomto období nacházíme také první písemné zprávy o existenci některých „obcí“, např. Boleradice, Nikolčice a Strachotín. První písemné zmínky o obcích však většinou pocházejí z 13. a první poloviny 14. st.
Hustopečský okres byl ve 2. pol. 19. st. zemědělskou oblastí s vyspělou zemědělskou výrobou a jen menší část obyvatel se věnovala řemeslu a obchodu. Hlavní železniční tratí byla od r. 1839 Severní dráha (Břeclav – Brno), která procházela územím od JV k SZ. Lokální dráha spojující Hustopeče s touto hlavní tratí byla dostavěna r. 1894 (dnes pobočka Šakvice – Hustopeče). Zemědělský ráz si okres udržoval i ve 20. st., významné bylo pěstování zeleniny a ovocnářství, především však vinařství, specifikem pak pěstování a zpracování lékořice. Důležitým kulturním a školským střediskem okresu byly přirozeně Hustopeče. Po r. 1948 dochází k rozvoji průmyslu – z potravinářského vynikaly především cukrovary, nejvíce drobných živností bylo v oděvním a obuvnickém, stavebním a kamenickém průmyslu. V době nacistické okupace byla také část okresu součástí německé říše, po skončení 2. sv. války byl však soudní a politický okres Hustopeče obnoven a při reorganizaci státní správy Československa v r. 1960 došlo k jeho připojení k okresu Břeclav. V letech 1975−1988 dochází k vodohospodářským úpravám – výstavbě vodního díla Nové Mlýny. V r. 2003 byly Hustopeče pověřeny funkcí obce s rozšířenou působností, což jim navrací původní postavení správního a administrativního centra regionu.
Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Hustopečsko byl založen 29. 8. 2001. K 1. 1. 2006 došlo ke sloučení mikroregionu Kloboucko s mikroregionem Hustopečsko. K původním 21 obcím mikroregionu Hustopečsko tak přibylo osm dalších (čtyři obce mikroregionu Kloboucko již byly současně i členy mikroregionu Hustopečsko) a vznikl nově svazek s 29 členy. Tento subjekt nese nadále název Mikroregion Hustopečsko, jeho sídlem jsou Hustopeče, Dukelské nám. 2.; jeho cílem je regionální rozvoj obecně, cestovní ruch a životní prostředí.
V 16. st. se tu usazují novokřtěnci (též habáni), kteří byli důležitým hospodářským „činitelem“ v zemědělství (hlavně vinařství) i v řemesle (zvláště hrnčířství, kovářství). Jedním ze středisek habánů se stalo město Hustopeče, i když své domy měli také v Bořeticích, v Kobylí, v Kurdějově nebo v Pouzdřanech. V letech 1599 až 1848 patřily Hustopeče rodu Lichtenštejnů a poté se staly sídlem politického a soudního okresu. V té době vznikla v Hustopečích také nevelká židovská komunita.
13. století znamená pro Hustopečsko dobu hospodářského rozvoje a to především díky příhodným podmínkám pro zemědělství − to bylo základem ekonomiky středověkých států. V té době také na zdejší území přicházejí němečtí kolonisté přinášející nové technologie, ale také pokrokovější právní normy, které záhy přejímalo i domácí prostředí. Středověká ekonomika si vynutila rovněž vznik tzv. městeček (např. Klobouky či Strachotín), která od panovníka nebo od vrchnosti získala oproti vesnicím výsady konání trhů. Tato městečka byla v podstatě předchůdcem pozdějších měst (soustřeďoval se zde obchod s řemeslnou výrobou). Samotné centrum mikroregionu – Hustopeče, byly na město povýšeny až v roce 1572 císařem Maxmiliánem II. Toto povýšení si vymohly díky bohatství, jež získávaly z rozsáhlých vinic a poplatků za prodávaný dobytek, neboť ležely na tzv. Uherské cestě, po níž byl hnán dobytek z Uher na západ. Tato strategická poloha a zdejší trhy učinily z Hustopečí obchodní centrum celého regionu.
Obr.: Archeologický nález kostry u firmy Agrotec, Hustopeče
Obr.: Hradiště Petrova louka, Strachotín
Obr.: Habánská keramika
Obr.: Historický nákres města Hustopeče