Mezi jedinou technickou památku patří větrný mlýn v Kloboukách u Brna – typická dominanta města. Z historických pramenů se dovídáme, že v Kloboukách stávalo celkem šest „větřáků“ (větrných mlýnů), které však postupem doby zanikaly; poslední z nich shořel během 2. sv. v. Prázdné místo po něm zůstalo až do 80. let, kdy se skupina místních nadšenců rozhodla pro jeho obnovu. Z podobného mlýna se podařilo zajistit hlavní části a ty byly převezeny do Klobouk. V letech 1983−1985 byl mlýn renovován a postaven na původním místě, kde stával poslední kloboucký větřák; veřejnosti byl zpřístupněn r. 1985. Dnes je to jeden z mála větrných mlýnů v České republice, který má kompletní vnitřní vybavení a je plně funkční. Významnější památkou je také původně renesanční, barokně a klasicistně přestavěná letní rezidence premonstrátů (později zámek), v níž je mj. umístěno i městské muzeum s národopisnou expozicí. Na stráni nad západním okrajem města pak stojí raně barokní, v 19. st. upravená kaple sv. Barbory, z města přístupná po dlouhém schodišti, lemovaném křížovou cestou. U kaple je každoročně pouť o svátku Nejsvětější Trojice, jejíž tradice sahá až do doby barokní, v kapli pak odpoledně bývají pobožnosti nebo koncerty.

Největší a nejvýznamnější historickou stavbou města Velké Pavlovice je kontribuční sýpka z let 1770−80, sloužící tehdy pro celou oblast Velkopavlovicka. Jedná se o pětiposchoďovou pozdě barokní budovu, která pojmula až 250 vagónů obilí; v přízemí bývala i lisovna. Sýpka byla v nedávné době zrekonstruována na Centrum moravských tradic. V katastru města se nachází i barokní zámeček, původně tvrz ze 17. století (v současné době zde sídlí Ekocentrum Trkmanka). Vedle barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie najdeme novorenesanční hřbitov, doložený k roku 1594. Za povšimnutí stojí zajímavá hřbitovní brána, rotunda z roku 1590 a čtyři nárožní kaple kruhového rotundového půdorysu. Na tomto hřbitově se pohřbívá dodnes. Mezi další lidové památky ve Velkých Pavlovicích patří bezesporu prastaré vinné sklepy a lisovny, mnohdy habánské a památkově chráněné. Za zmínku stojí i kaple sv. Urbana – patrona všech vinařů (na hranici vinařských tratí Poštory a Nad Zahradami).

K dalším historicky významným stavbám patří např. rodný dům spisovatele a novináře Jana Herbena s pamětní deskou v Brumovicích. V Divákách stojí za návštěvu Památník bratří Mrštíků umístěný v domě, který po dlouhá léta obývali, nebo hrob Viléma Mrštíka na místním hřbitově. K architektonickým skvostům pak patří areál gotického kostela sv. Jana Křtitele v Kurdějově – ojediněle dochovaný opevněný kostel s obrannou věží, obehnaný hradební zdí a doplněný systémem podzemních únikových chodeb; první zmínka o něm pochází z r. 1350. Součástí areálu je gotická kaple Všech svatých opatřena na všechny strany střílnami a barokní budova fary se slunečními hodinami. V Pouzdřanech se potom dochoval renesanční měšťanský dům s podloubím neseným toskánskými sloupy, který byl renovován do podoby, kterou měl před třicetiletou válkou. Unikátní je původní trámový strop zdobený malbou.

V této souvislosti stojí za pozornost např. pozdně gotická kamenná boží muka ve Starovičkách – ojedinělá památka nejen na území obce, ale i v celém regionu a vůbec jedna z nejstarších staveb tohoto druhu na Moravě. Boží muka jsou datována kolem roku 1500; jedná se o poměrně mohutnou, více než čtyři metry vysokou stavbu s dominantní, bohatě zdobenou pískovcovou lucernou. Nacházejí se u odpočívadla nedaleko rozhledny a je zde umístěna i informační tabule

PAMÁTKY MÍSTNÍHO VÝZNAMU

Kromě výše uvedených kulturně-historických památek můžeme na Hustopečsku najít také spoustu drobných kapliček, zvoniček, božích muk, smírčích křížů, křížků či pomníčků, jimiž je celé území doslova poseto. Tyto drobné sakrální stavby najdeme převážně v polích, na okrajích lesů, u cest, na okrajích obcí, někdy i ohradních zdech a také jako součásti obytných domů. Autory těchto drobných sakrálních památek budovaných ve volné krajině, byli většinou prostí lidé a samouci, kteří tím vytvářeli pomyslné svatostánky vyzývající kolemjdoucí k motlitbě, k rozhlédnutí a rozjímání.

MATERIÁLNÍ A DUCHOVNÍ PROJEVY ČLOVĚKA

Na Hustopečsku se dochovalo i několik zajímavých řemeslných tradic. V Krumvíři je to např. výroba lidové keramiky. V Borkovanech pak výzdoba kraslic prastarou technikou zvanou gravírování (lidově řečeno résování). Toto unikátní řemeslo se v Borkovanech dědí z generace na generaci již po dlouhá staletí. Borkovanské kraslice jsou pojmem známým snad na celém světě; dostaly se až do Bílého domu, ale i moskevského Kremlu, do Kanady, Anglie, Mexika a dalších zemí světa. V Brumovicích se zase podařilo udržet tradici pletených výrobků z orobince, která sahá až do dob napoleonských válek.

Jak již bylo zmíněno, pro celou oblast mikroregionu Hustopečsko jsou dominantní tradice, a to jak vinařské, tak lidový folklór. Mezi nejoblíbenější folklórní počiny pak patří především tradiční hody, které se konají ve všech obcích mikroregionu. Slavnost hodů začíná vždy nejbližší neděli po výročí dne světce místního kostela a probíhá většinou dva až tři dny. Hlavními aktéry hodů jsou mladí lidé (tzv. chasa), kteří se oblékají do slavnostních lidových krojů. Z hlediska lidového oděvu se oblast mikroregionu Hustopečsko dělí na dvě centrální krojové větve – u mužského kroje je to oblast čejkovicko-velkopavlovická a oblast Kloboucka, u ženského kroje hanácko-slovácká a kyjovská. I přesto jsou kroje charakterově velmi podobné – dominantní je jejich barevnost, bohatost, nadýchanost, lesk; typickým znakem je pracná výšivka s množstvím květinového zdobení symbolizujícím bohatost a úrodnost kraje. Lidový kroj, jako jeden z nejvýraznějších nositelů tradic, se obléká také k dalším významným příležitostem (slavnosti Božího těla, oslava vinobraní, zarážení hory, aj.).

Obr.: Dukelské náměstí, Hustopeče

Obr.: Větrný mlýn, Klobouky u Brna

Obr.: Kontribuční sýpka, Velké Pavlovice

Obr.: Kostel sv. Jana Křtitele, Kurdějov

Obr.: Boží muka, Starovičky

Obr.: Hody v Hustopečích

KULTURNĚ-HISTORICKÉ PAMÁTKY A ATRAKTIVITY

Na území mikroregionu Hustopečsko se nachází celkem 134 objektů zařazených Národním památkovým ústavem mezi nemovité kulturní památky. Úplný výčet těchto nemovitých kulturních památek v jednotlivých obcích mikroregionu je uveden v sekci dokumenty. Na celém území se dále nachází množství kostelů, mnohé z obcí se mohou pochlubit i nejrůznějšími kaplemi, poklonami, architektonicky nebo historicky významnými stavbami. V následujícím textu bude uveden pouze výběr obcí s významnějšími památkami.

V centru města Hustopeče – na Dukelském náměstí nalezneme hned několik historických památek. Horní část náměstí zdobí od roku 1736 barokní morový sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Sloup dosahuje celkové výšky 14 m a je zasvěcený tzv. morovým patronům (sv. Rochu, Šebestiánu, Františku Xaverskému a Karlu Boromejskému). Ve spodní části náměstí byla v roce 1595 postavena renesanční kamenná kašna s Tritonem. Tato kašna, lidově zvaná „Žumberák“, představovala po staletí jeden z mála zdrojů pitné vody pro obyvatele města; dominantou kašny je sloup se sochou bůžka Tritona a delfíny. V období největšího rozmachu města v 16. st. byla postavena také řada měšťanských domů, z nichž však zůstalo jen několik. Nejzachovalejším reprezentantem původní měšťanské renesanční zástavby náměstí je dům U Synků z r. 1579. Průčelí domu nese arkýř a dvorní křídlo stavby zdobí patrové arkádové lodžie. Na nádvoří se nachází původní studna a jedna z hustopečských zajímavostí – plastika kvasinky vinné. Nad městem na Křížovém vrchu se tyčí původně barokní kaple sv. Rocha z r. 1682 zasvěcena taktéž patronům morových pohrom. Ve druhé pol. 18. st. zde byly pořádány pompézní barokní poutě a ke kapli vedla i křížová cesta. V současné době má kaple novorománskou podobu – jedná se o jednoduchou kupolovitou stavbu se čtyřmi výklenky, věžičkou a zvonem.