Hlavní vliv na horninové prostředí i reliéf dnešního Hustopečska mělo alpinsko-himalájské vrásnění. Z geologického hlediska je tak převážná část území tvořena třetihorními jíly a písky a třetihorními alpinsky zvrásněnými horninami (pískovce a břidlice). V jihovýchodní části byly identifikovány strukturní zlomy. V jihozápadní a severní části mikroregionu a v poměrně široké oblasti mezi Hustopečemi a Klobouky se nachází čtvrtohorní usazeniny (hlíny, spraše, štěrky a písky). Podél významnějších vodních toků je pak geologické podloží tvořeno nivními sedimenty.
GEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA
Podle údajů České geologické služby mohou být sesuvy půdy potenciálně ohroženy některé drobné lokality v katastrech obcí i mimo ně. Jako aktivní body a plochy sesuvů však byla označena jen malá část z nich – v katastrech obcí Nikolčice, Kobylí, Uherčice, Bořetice, Horní Bojanovice a Křepice. Na území mikroregionu se nachází také jedno poddolované území bodového rozsahu, konkrétně v k. ú. obce Pouzdřany (v minulosti těžba železné rudy). Specifickými geologickými riziky jsou potom „propady“ vinných sklepů či bývalých lochů.
Na území mikroregionu Hustopečsko je evidováno několik ložisek nerostných surovin. Jedná se o ložiska zemního plynu, ropy, cihlářské suroviny, štěrkopísku a technických zemin. Aktivní těžba je prováděna v katastrech obcí Krumvíř (zemní plyn), Velké Hostěrádky (ropa, hořlavý zemní plyn), Šitbořice (cihlářská surovina) a Zaječí (štěrkopísky). Chráněná ložisková území většího rozsahu jsou v okolí Krumvíře, severně od Velkých Pavlovic a v blízkosti Borkovan (převážně se jedná o naleziště a zásobníky zemního plynu, ropy a cihlářských hlín).
Obr.: Schematická geologická mapa České republiky